Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

Lajkit.cz

Protestujete? 7 věcí, které byste měli vědět, než se zabalíte do tibetské vlajky

By  bře 30, 2016

Pokud se chystáte vyvěsit tibetskou vlajku a vaše vědomosti o téhle zemi pramení jen z filmu Sedm let v Tibetu, pak byste se možná mohli podívat, co všechno o národu pod himálajskými hřebeny nevíte a co se asi ani v běžných médiích nedozvíte.

Ano, Tibet je bezesporu okupován Čínou, která s místním obyvatelstvem nejedná v rukavičkách (v 50. a 60 letech docházelo k popravám, hladomoru a byly zde koncentrační tábory). Nicméně v dobách, kdy Tibeťané vládli sami sobě, na tom nebyli o mnoho lépe. 

Možná ještě hůř. 

Šokující pravda o Tibetu, kterou média z dobrého důvodu tají...

1. Otroctví

V Tibetu existovalo otroctví a nevolnictví srovnatelné s hlubokým středověkem v Evropě. Zatímco u nás byli feudální páni, v Tibetu byli nejvyšší skupinou mniši a několik vyvolených rodin, kterých bylo tak 10%. Ti vlastnili půdu, lidi, rozhodovali naprosto o všem. Nejpočetnější skupinou lidí byli rolníci, kteří byli beze zbytku všichni nevolníci. Sloužili svým pánům, aby umořili dluhy, které nemohli za celý život splatit a ty poté přešly na další pokolení. V Tibetu existovali také domácí otroci. Nevolníci a otroci tvořili 90% obyvatelstva Tibetu. V Tibetu bylo zrušeno otrokářství v roce 1959 jako v posledním státě na světě.

2. Mučení a popravy

Mučení a popravy byly v Tibetu běžné. Drakonické tresty se samozřejmě uplatňovaly vůči otrokům a nevolníkům. Sekání rukou, nohou, mrzačení. Z ostatků popravených si někteří mniši dělali posvátné artefakty. Popravy se vykonávaly například utopením ve velkém vaku, který se hodil do vody. Pokud dotyčný nezemřel, procedura se opakovala. Obvyklé bylo vypichování oči nebo oslepování vřícím olejem.

3. Boje mezi sektami

Tibet zdaleka není náboženský monolit, jak by se mohlo zdát. Sekta Červené čepice nebo Žluté klobouky sice zní jako z Červeného trpaslíka, ve skutečnosti to byly náboženské organizace, které sváděly krvavé boje mezi sebou. Například sekta Kaga bojovala celé roky se sektou Žluté klobouky (sekta Dalajlamy) a prohrála. Neobešlo se to bez poprav a mučení.

4.Daně

Daňový systém v Tibetu je opravdu podivuhodný. Nevolník byl zdaněn za narození dítěte, za smrt sebe nebo příbuzného, za sňatek, za výsadbu každého stromu, za každé jednotlivé zvíře, daň se platila i za to, že člověk nenašel práci a byl nezaměstnaný. Zdaněno bylo mnoho náboženských oslav a svátků. Kláštery mohly půjčovat peníze lidem, ale běžný úrok byl mezi 30-50 procenty. Dluh přecházel na potomky, už novorozeně tak bylo zadluženo prakticky na celý život. 

5. Sexuální otrokyně

Samozřejmě to úzce souvisí s bodem 1. Nevolnice a otrokyně byly samozřejmě také ženy. Jejich úděl byl v mnohém podobný nebohým ženám zadržených Islámským státem. Sloužily jako sexuální hračky pro ukojení zvrhlých choutek svých pánů. Musely jim být bezvýhradně a kdykoliv po vůli.

6. Řeč čísel

Nechme promluvit čísla, jak to v Tibetu vypadalo v padesátých letech minulého století - 95% Tibeťanů bylo negramotných. Průměrná délka života byla 35 let. Úmrtnost dětí byla 450 na 1000 novorozenců. Jen 2% dětí chodila do školy. 

7.Kdo chce návrat „původního“ Tibetu

Po ukončení čínské okupace volají lidskoprávní aktivisté, kteří mají sami o této zemi jen velmi povrchní informace. Mnozí z nich často neví, kde vlastně ten Tibet leží. Potomci otroků a nevolníků, kteří žijí různě po světě, chtějí všechno možné, jen ne návrat do původních podmínek a otroctví. Návrat k nevolnictví by si naopak přála úzká a privilegovaná vrstva feudálních rodin a mnichů. Zdaleka však nejde o většinu obyvatel Tibetu.

Dovětek

V pohledu na Tibet na jeho minulost, přítomnost i budoucnost se rozchází nejen laická veřejnost, ale i ta odborná. Vyvěšování tibetské vlajky je dnes vnímáno mnohem více jako odpor proti útlaku či totalitnímu režimu, než-li o projev sounáležitosti s maličkou zemí. Čína v Tibetu vyvraždila přibližně jednu pětinu celkové populace a do značné míry zlikvidovala tamní buddhistickou kulturu. 

Tibet je zemí, které se každý zastává, ale ne všichni znají její drsnou historii.Současný Dalajláma během své návštevy Prahy před pár lety. Potkal se i s tehdejším primátorem Pavlem Bémem.Tibetští mniši jsou elitářskou skupinou, rozhodně tady neplatí, že člověk člověku je roven.Malá země pod himálajskými hřebeny je lákadlem pro aktivisty a turisty, ale málokdo tam chce ukotvit navždy.Tibet má dost divokou finanční správu, zadluženy tam bývají už i děti.Tibetská vlajka je lákadlem pro aktivisty. Je krásně barevná a stala se symbolem boje proti útlaku. O Tibet samotný zase až tak nejde.

Vyvěšování tibetské vlajky je dnes vnímáno mnohem více jako odpor proti útlaku či totalitnímu režimu, než-li o projev sounáležitosti s maličkou zemí.Návštěva čínského prezidenta v Praze se nese v duchu cirkusáckých výstupů z obou stran - podporovatelů Tibetu i jejich odpůrců, kteří je zadržují a omezují na svobodě.Vyvěšování tibetské vlajky je dnes vnímáno mnohem více jako odpor proti útlaku či totalitnímu režimu, než-li o projev sounáležitosti s maličkou zemí.Čína je prostě velmoc, nejen finanční. Je to fabrika globalizace.I v Londýně se mávalo tibetskými vlajkami.Český a čínský prezident vypadali při sázení stromu v zámecké zahradě elegantně.

Podpora utlačované země se však čím dál častěji stává symbolem politického kýče. 

Dožili jsme se doby, kdy tibetskou vlajku vyvěšuje i politik Miroslav Kalousek - možná si ještě pamatujete, že chtěl vládnout spolu s komunisty. Do jisté míry je to i módní atrakcí na sociálních sítí - tibetská zástava je pestrobarevná a má hezké symboly - a je sdílena většinou lidmi, kteří o Tibetu a jeho pohnuté historii neví ani zbla. 

Chtějí jen někam názorově zapadat. 

A to je trochu škoda.

Zdroj: 1

loading...

Webový portál Lajkit.cz ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.