Jeden z vědců nyní promluvil o skutečné hrozbě, kterou supervulkán pro Spojené státy i pro celý svět představuje. Hovořil též o metodách, které by mohly být použity k zabránění ničivé erupce, které však znamenají nemalé riziko.

Pod krásným a poklidným prostředím národního parku Yellowstone v USA leží obrovská komora plná žhavého magmatu – kaldera.

Je původcem gejzírů a horkých pramenů, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Vědci z NASA si však uvědomují, že pro lidskou civilizaci, tak jak ji známe, je to také jedna z největších přírodních hrozeb.

Brian Wilcox, bývalý člen Rady NASA pro obranu planety (NASA Advisory Council on Planetary Defense), sdílel zprávu o hrozící přírodní katastrofě. Do té doby tato zpráva neopustila agenturu.

Podle článku o supervulkánech, který minulý měsíc zveřejnilo BBC, skupina výzkumníků NASA oslovila média, aby mohla veřejnosti sdělit zprávu o hrozbě, kterou Yellowstone představuje, a navrhla řešení, které by hypoteticky mělo zabránit katastrofě planetárního rozměru.

„Byl jsem členem Rady NASA pro obranu planety, která zkoumala způsoby, jak bránit planetu před asteroidy a kometami,“ vysvětluje Brian Wilcox z laboratoře NASA (Jet Propulsion Laboratory, JPL) v Kalifornském technologickém institutu.

„Během této studie jsem dospěl k závěru, že výbuch supervulkánu je podstatně větší hrozbou než pád asteroidu nebo komety.“

Z Yellowstonu momentálně uniká kolem 60 až 70 procent tepla do atmosféry díky vodě, která prasklinami proniká do komory plné magmatu, zatímco zbytek tepla je vypouštěno do magmatu a uvolňuje se do těkavých plynů.

Teplo a tlak jednou dosáhnou svého prahu, což znamená, že výbuch je nevyhnutelný. Je to obrovský papiňák, který jednoho dne vyletí do povětří a vezme s sebou polovinu kontinentu.

Když vědci z NASA dospěli k závěru, že by výbuch supervulkánu Zemi uvrhl do vulkanické zimy, přičemž bychom přišli o většinu zdrojů potravy, nastal by příšerný chaos a celosvětový hladomor.

Podle OSN by rezervy potravy vydržely asi 74 dní po výbuchu. A tak byl dán dohromady riskantní plán, který by nakonec mohl skončit výbuchem. Doslova.

Wilcox předpokládá, že pokud by z vulkánu bylo odváděno dostatečné množství tepla a teplota kaldery by klesla, tak by nikdy k výbuchu dojít nemuselo.

Chce dosáhnout 35% poklesu teploty. A jak toho dosáhnout? Velice riskantním způsovem. Jednou z možností je totiž zvýšit množství vody v kaldeře.

Jak se voda bude měnit na páru, teplo se bude uvolňovat do atmosféry, čímž by se rozsvítily alarmy všem badatelům v oblasti globálního oteplování.

„Budování obrovského akvaduktu v hornatém regionu by bylo nákladné a obtížné a lidé nechtějí, aby se jejich vodou takto plýtvalo,“ říká Wilcox.

„Lidé z celého světa zoufale potřebují vodu a tak velký projekt, kde jediný způsob, jakým je voda využívána, je ochlazování supervulkánu, by byl velmi kontroverzní.“

Tak NASA přišla s alternativním plánem. Jsou přesvědčeni, že nejúspornějším řešením by mohlo být provrtat se až do 10 km do sopky a pod vysokým tlakem do ní pumpovat vodu.

Cirkulující voda by se vracela při teplotě kolem 350 ° C, a tak by pomalu, den po dni, ubírala ze sopky teplo.

Přestože by náklady takového projektu byly odhadem kolem 3,46 miliardy dolarů, jde to ruku v ruce s lákadlem, které by mohlo přesvědčit politiky (daňové poplatníky), aby do něj investovali.

„Yellowstone momentálně uvolňuje kolem 6GW tepla,“ říká Wilcox.

„Vulkán by tak mohl sloužit k vytvoření geotermální elektrárny, která vy vyráběla elektrickou energii za bezkonkurenční cenu, kolem 0,10 USD / kWh.“

„Museli byste dát geotermálním společnostem podnět k tomu, aby vrtaly poněkud hlouběji a používaly teplejší vodu, než obvykle. Tím byste však zaplatili vaši počáteční investici a získali by jste elektřinu, která by mohla napájet okolní oblast po další desetitisíce let.“

„Dlouhodobým benefitem by byla prevence potencionální erupce supervulkánu, která má potenciál zničit lidstvo.“

Provrtávání se skrz supervulkán samozřejmě má svá rizika, jako je například erupce, které se vědci snaží zabránit.

Zdroj: 1