Hitler a jeho stoupenci šikanovali celý kontinent a vyhubili miliony lidí na cestě za takzvanou „nadřazenou rasou“. Ale koncept bílé, blonďaté rasy s modrýma očima nepocházel od Hitlera. Nápad vznikl ve Spojených státech, v Kalifornii byl kultivován desetiletí předtím než Hitler přišel k moci.
Kalifornští eugenici hráli důležitou, i když málo známou, roli v kampani amerického hnutí eugeniky pro etnickou čistku. Eugenika byla rasistická pseudověda odhodlaná k likvidaci všech lidských bytostí, které jsou považovány za „nevhodné“ a zachování pouze těch, které odpovídají severskému stereotypu.
Prvky filozofie byly zakotveny jako národní politika nucených sterilizací a segregace zákonů, stejně jako omezení manželství nařízené ve 27 státech.
V roce 1909 byla Kalifornie třetím státem, který přijal tyto zákony. Nakonec praktici eugeniky nuceně sterilizovali 60 000 Američanů, tisícům zarazili manželství, tisíce násilně oddělili v „koloniích“ a pronásledovali nespočet lidí způsoby, o kterých se teprve dozvídáme.
Před druhou světovou válkou byla téměř polovina nucených sterilizací provedena v Kalifornii, a dokonce i po válce se v tomto státě odehrála třetina těchto operací. Kalifornie byla považována za epicentrum amerického hnutí eugeniky.
Během prvních desetiletí dvacátého století, kalifornští eugenici zahrnovali silné, ale málo známé rasové vědce, jako třeba armádní specialista pohlavních nemocí Dr. Paul Popenoe, citrusový magnát a polytechnický mecenáš Paul Gosney, bankéř Sacramenta Charles M. Goethe, stejně jako členy Kalifornské státní rady charit a oprav a kalifonské univerzity regentů.
O eugenice by bylo příliš bizarní mluvit, kdyby nebylo extenzivního financování korporátních filantropů, konkrétně Instituce Carnegie, Rockefellerovy nadace a Harrimanovo železniční štěstí. Všichni byli ve stejné lize jako někteří američtí neuznávanější vědci z takových prestižních univerzit jako Stamford, Yale, Harvard a Princeton. Tito akademici se hlásili k teorii ras a vědě o rasách, a poté předstírali a překroutili data, aby sloužila rasistickým cílům eugeniky. Stanfordský prezident David Starr Jordan dal vznik pojmu „rasy a krve“ v jeho rasové epištole „Krev národa“ v roce 1902, ve které univerzitní učenec prohlásil, že lidské vlastnosti a podmínky jako talent a chudoba jsou předány skrze krev.
V roce 1904, Instituce Carnegie založila laboratorní komplex v Cold Spring Harbor na Long Islandu, kde se hromadily milióny kartotéčních lístků obyčejných Američanů, když výzkumníci pečlivě plánovali odstranění rodin, pokrevních linií a celých národů.
Z Cold Spring Harbor advokáti eugeniky agitovali v legislatuře Ameriky stejně jako v službách národních sociálních agentur a sdružení. Harrimanova železnice štěstí platila místní charitě, jako New Yorkskému úřadu průmyslu a přistěhovalectví, aby vyhledávala židovské, italské a další imigranty v New Yorku a dalších přeplněných městech a podrobovala je deportacím, zfalšované vazbě nebo nuceným sterilizacím.
Rockefellerova nadace pomohla založit program německé eugeniky a dokonce financovala program, ve kterém pracoval Josef Mengele než šel do Osvětimi. Mnoho z duchovního vedení a politické agitace pro americké eugenické hnutí vzešlo od kalifornských kvazi-autonomních eugenických společností, jako je Pasadena nadace lidského zdokonalení a kalifornská pobočka americké eugenické společnosti, která koordinovala mnoho z jejich aktivit v Eugenické výzkumné společnosti na Long Islandu.
Tyto organizace – které fungovaly jakou část úzce propojené sítě – publikovaly rasistické eugenické bulletiny a pseudovědecké časopisy jako je Eugenické novinky a Eugenika, a propagovaly pro nacisty.
Eugenika se zrodila jako vědecká zvídavost ve viktoriánské době. V roce 1863 sir Francis Galton, bratranec Charlese Darwina, se domníval, že když talentovaní lidé se ožení s jinými talentovanými lidmi, výsledkem bude znatelně lepší potomstvo.
Na přelomu minulého století byly Galtonovy nápady importovány do Spojených států, když byly znovuobjeveny principy dědičnosti Gregor Mendela. Američtí eugeničtí obhájci věří s náboženskou horlivostí, že stejné Mendelevův koncept určující barvu a velikost hrášku, kukuřice a dobytka, řídí také sociální a intelektuální charakter člověka.
V Americe demograficky vzpamatovávající se z imigračního otřesu a rozervané post-rekonstrukčním chaosem, byl na počátku dvacátého století konflikt ras všude. Elitáři, utopisté a takzvaní „progresivci“ spojili své rasistické obavy a třídní předsudky s jejich touhou vytvořit lepší svět.
Znovuobjevili Galtonovu eugeniku do represivní a rasistické ideologie. Záměr: obsadit zemi svým vlastním sociálně-ekonomickým a biologickým druhem — a méně nebo spíše vůbec někým jiným.
Nadřazená rasa hnutí eugeniků se snažila o populaci nejen plnou vysokých, silných a talentovaných lidí. Eugenici chtěli blonďate modrooké nordické typy. Tato skupina sama o sobě byla tím, čemu věřili, že má zdědit zemi. V procesu hnutí zamýšlelo odstranit emancipované černochy, přistěhovalé asijské dělníky, Indiány, Hispánce, východoevropany, židy, tmavovlasé, chudé lidi, nemohoucí a vskutku každého, kdo nezapadal do genetických linií vypracovaných americkými rasology.
Jak?
Identifikováním takzvaných „defektních“ rodokmenů a podřízením je k celoživotní segregaci a sterilizačním programům k vymícení jejich pokrevních linií. Velký plán na skutečné zlikvidování reprodukční schopnosti těch, jež byli považováni za slabé a podřadné – takzvaně „nevhodné“. Eugenici doufali, že neutralizují životaschopnost 10 % populace na jeden zátah, dokud nezůstane nikdo kromě nich samotných.
Osmnáct řešení bylo zkoumáno v Carnegii – podporováno 1911 „Předběžná zpráva výboru eugenické sekce americké šlechtitelské asociace k studiu a výkazu o nejlepších praktických prostředcích na odříznutí defektivní zárodečné plazmy lidské populace“. Bodem osm byla eutanazie. Nejčastěji navrhovaný způsob eugenicidy v Americe byla „smrtící komora“ nebo veřejné lokálně provozované plynové komory. V roce 1918 Popenoe, armádní specialista na pohlavní nemoce během první světové války, spolunapsal široce používanou učebnici, Aplikovaná eugenika, kde argumentoval: „Z historického hlediska, která se představuje, je poprava.. Její hodnota udržet standard rasy by neměla být podceňována.“
Aplikovaná eugenika také věnovala jednu kapitolu „Letální selekci“, která operuje „skrze zničení jedince některými nepříznivými funkcemi životního prostředí, jako je nadměrná zima nebo bakterie nebo tělesným nedostatkem.“
Eugeniční šlechtitelé věřili, že americká společnost nebyla připravena k realizaci organizovaného smrtícího řešení. Ale mnoho psychiatrických léčeben a lékařů praktikovalo improvizovanou lékařskou smrt a pasivní eutanázii na vlastní pěst. Jedna instituce v Lincolnu, Illinois, krmila své příchozí pacienty mlékem od krav s tuberkulózou ve víře, že eugenicky silný jedinec by byl imunní. V Lincolnu to vedlo k 30 – 40% roční úmrtnosti.
Někteří doktoři praktikovali pasivní eugenicidu na novorozenci. Jiní doktoři v ústavech pro mentálně postižené se zabývali smrtí z nedbalosti. Nicméně s eugenicidou na okraji společnosti bylo hlavním řešením pro eugeniky rychlá expanze nucené segregace a sterilizace, stejně jako další omezení manželství. Kalifornie vedla národ, prováděla téměř všecny sterilizační postupy s malým nebo žádným řádným procesem.
V prvních 25 letech legislativy eugeniky, Kalifornie sterilizovala 9 782 jednotlivců, většinou ženy. Mnoho z nich bylo klasifikováno jako „špatné dívky“, s diagnózou jako „vášnivá“, „přeerotizovaná“ nebo „sexuálně nevyzpytatelná“.
V Sonomě byly některé ženy sterilizovány, protože měly nepřiměřeně velký klitoris nebo stydké pysky. Je v roce 1933 bylo provedeno 1 278 nucených sterilizací, 700 z nich na ženách. Dvě přední místa ve státě, jež toto prováděli v roce 1933 byl Státní dům Sonoma s 388 operacemi a Státní nemocnice Patton s 363 operacemi.
Další sterilizační centra zahrnovali státní nemocnice Agnews, Mendocino, Napa, Norwalk, Stockton a Pacific Colony. Dokonce i nejvyšší soud Spojených států podpořil aspekty eugeniky. Ve svém neslavném rozhodnutí roku 1927, soudce vrchního soudu Oliver Wendell Holmes napsal: „Je lepší pro celý svět, když namísto čekání na popravu degenerovaného potomka za trestný čin, nebo jej nechat vyhladovět pro jeho slabomyslnost, může společnost zabránit těm, kteří jsou zjevně nezpůsobilí pokračovat ve svém druhu.. Tři generace idiotů je dost.“
Toto rozhodnutí otevřelo stavidla pro tisíce nucených sterilizací nebo jiných nelidských perzekucí. O několik let později nacisté v Norimberském procesu citovali slova Holmese na svou vlastní obranu.
Teprve poté, co byla eugenika zavedená ve Spojených státech byla kampaň přenesena do Německa, v nemalé míře díky úlidí kalifornských eugeniků, kteří publikovali brožury idealizující sterilizaci a dávali je do oběhu německým úředníkům a vědcům. Hitler studoval americké zákony eugeniky. Snažil se legitimizovat jeho antisemitismus z lékařského hlediska, a zabalit jej do stravitelnější pseudovědecké tváře eugeniky.
Hitler byl schopen rekrutovat více stoupenců mezi rozumnými Němci tvrzením, že věda je na jeho straně. Zatímco Hitlerova rasová nenávist pramenila z jeho vlastní mysli, intelektuální obrysy eugeniky Hilter přejal v roce 1924 z Ameriky. Během 20. let v Instituci Carnegie eugeničtí vědci kultivovali hluboké osobní i profesní vztahy s německými fašistickými eugeniky. V Mein Kampf publikovaném v roce 1924, Hitler citoval americkou eugenickou ideologii a otevřeně ukázal důkladnou znalost americké eugeniky.
„Dnes je jeden stát,“ napsal Hitler, „ve kterém jsou patrné alespoň slabé náznaky lepšího pojetí (imigrace). Samozřejmě, že modelem není naše Německá republika, ale Spojené státy.“
Hitler hrdě řekl svým kamarádům, jak těsně následoval postup amerického hnutí eugeniky. „Studoval jsem s velkým zájmem,“ řekl kolegu nacistovi, „zákony několika amerických států týkající se prevence reprodukce lidí, jejichž potomstvo by se vší pravděpodobností nemělo žádnou hodnotu nebo může být škodlivé pro rasu.“
Hitler dokonce napsal obdivný dopis vedoucímu americkému eugenikovi Madison Grantovi, kdy nazval jeho knihu o rasové eugenice The Passing of the Great Race jeho „biblí“. Hitlerův boj za nadřazenou rasu byl šílenou křížovou výpravou. Americký termín „nordická“ byl volně zaměněn za „germánská“ či „arijská“. Věda ras, rasová čistota a rasová dominance se stala hnací silou hitlerovského nacismu.
Nacističní eugenici diktovali, kdo bude v Evropě ovládané Říší pronásledován, jak budou lidé žít, a jak zemřou. Nacističtí doktoři se stanou neviditelnými generály v Hitlerově válce proti Židům a jiným Evropanům považovaných na méněcenné. Lékaři by vytvořili vědu, navrhli eugenické vzorce a dokonce ručně vybírali oběti sterilizace, eutanázie a masového vyhlazení. Během raných let Říše eugenici po celé Americe vítali Hitlerovy plány jako logické naplnění jejich vlastních desetiletí výzkumu a úsilí. Kalifornští eugenici publikovali nacistickou propagandu pro americkou potřebu. Také zařídili pro nacistické vědce exhibici, jako například v srpnu 1934 na výstavě v LA County Museum, na výročním setkání Americké asociace veřejného zdraví.
V roce 1934, kdy německé sterilizace zrychlily na 5000 měsíčně, vůdce kalifornské eugeniky C.M. Goethe se po návratu z Německa chlubil klíčovému kolegovi: „Bude vás zajímat, že vaše práce hrála velkou roli při formování názorů skupiny intelektuálů, kteří stojí za Hitlerem v tomto epochálním programu.“ „Všude jsem cítil, že jejich názory byly ohromně stimulovány americkou myšlenkou.. Chci, můj drahý příteli, abyste s touto myšlenkou žil po zbytek vašeho života, že jste vskutku přiměl do akce velkou vládu s 60 miliony lidí.“
Ten samý rok, deset let poté, co ve Virginii prošel sterilizační zákon, Joseph DeJarnette, dozorce virginské Západní státní nemocnice, zahlédl v Richmond Times: „Němci nás poráží v naší vlastní hře.“ Více než jen poskytnutí vědeckého plánu, Amerika financovala německé eugenické instituce. V roce 1926 Rockefeller daroval 410 000 dolarů (což je dnes v přepočtu 4 000 000 dolarů) stovkám německým výzkumným pracovníkům. V květnu roku 1926 Rockefeller udělil 250 000 dolarů Německému psychiatrickému ústavu Institutu Kaiser Wilhelma, později známým jako Kaiser Wilhelmův Institut psychiatrie.
Mezi předními psychiatry v Německé psychiatrické léčebně byl Ernst Rüdin, který se stal ředitelem a nakonec architektem Hitlerovy systematické lékařské represe. Další institucí v Kaiser Wilhelmově institutu komplexu eugeniky byl Ústav pro výzku mozku. Od roku 1915 operoval v jediné místnosti. Vše se změnilo, když Rockefeller v roce 1929 poslal peníze.
Grant v hodnotě 317 000 dolarů dovolil, aby Institut postavil velkou budovu a stal se centrem pozornosti v německé rasové biologii. Institu obdržel další granty z Rockefellerovy nadace v průběhu několika dalších let.
Ve vedení institutu byl, ještě jednou, Hitlerův lékařský stoupenec Ernst Rüdin. Rüdinova organizace se stala hlavním ředitelem a příjemcem ve vražedném experimentování a výzkumu prováděného na Židech, Cikánech a dalších.
Na začátku roku 1940 bylo vzato tisíce Němců ze starobních domů, ústavů pro mentálně postižené a z dalších zařízení a byli systematicky zplynováni. Nakonec bylo zabito 50 000 až 100 000 lidí. Leon Whitney, výkonný tajemník americké eugenické společnosti prohlásil o nacismu: „Zatímco my jsme se motali kolem.. Němci nazvali věci pravými jmény.“
Zvláštní příjemce finančních prostředků Rockefellera byl Kaiser Wilhelmův Institut pro Antropologii, lidskou dědičnost a eugeniku v Berlíně. Po celá desetiletí američtí eugenici toužili po dvojčatech pro rozvoj jejich výzkumu v dědičnost. Institut byl nyní připraven k takovému výzkumu na nebývalé úrovni. Dne 13. května 1932 Rockefellerova nadace v New Yorku poslala radiogram do své pařížské kanceláře:
ČERVNOVÉ ZASEDÁNÍ VÝKONNÉHO VÝBORU DEVĚT TISÍC DOLARŮ V PRŮBĚHU TŘECH LET PRO KWG INSTITUT ANTROPOLOGIE NA VÝZKUM DVOJČAT A ÚČINKY V POZDĚJŠÍCH GENERACÍCH NA TOXICKÉ LÁTKY V ZÁRODCÍCH.
V době Rockefellerovy dotace, Otmar Freiherr von Verschuer, hrdina v amerických kruzích eugeniky, fungoval jako vedoucí Institutu antropologie, lidské dědičnosti a eugeniky. Rockefellerovo financování totoho Institutu pokračovalo jak přímo, tak prostřednictvím jiných výzkumných vedení během Verschuerovy držby.
V roce 1935, Verschuer odešel z Institutu, aby vytvořil konkurenční zařízení eugeniky ve Frankfurtu, které bylo hodně ohlašováno v americkém eugenickém tisku. Výzkum dvojčat ve třetí říši explodoval, podpořen vládními vyhláškami. Verschuer napsal v Der Erbarzt, deníku doktora eugeniky, který editoval, že německá válka by vedla k „totálnímu řešení židovské otázky.“
Verschuer měl dlouholetého asistenta. Jeho jméno bylo Josef Mengele. 30. května 1943 Mengele dorazil do Osvětimi. Verschuer oznámil Německé výzkumné společnosti:
„Můj asistent, Dr. Josef Mengele (M.D., Ph.D.) se ke mně připojil ve výzkumu. V současné době je zaměstnán jako Hauptsturmführer (kapitán) a táborový lékař v koncentračním táboře v Osvětimi. Antropologické testování nejrůznějších rasových skupin v tomto koncentračním táboře je prováděno s povolením SS Reichsführera (Himmlera).“
Mengele začal v příchozích vagónech dvojčata. Když je našel, vykonával brutální experimenty, úzkostlivě sepsal zprávy a poslal papíry zpět do Institutu Verschuerovi ke zhodnocení. Často byly mrtvoly, oči a další části těl odesílány do ústavu eugeniky v Berlíně. Rockefellerovi manažeři nikdy nevěděli o Mengelovi. S pár výjimkami nadace ustala se studiemi eugeniky v Evropě okupované nacisty dříve, než vypukla válka v roce 1939.
Talentovaní lidé, které Rockefeller a Carnegie financovali, instituce, které pomohli založit a věda, kterou pomohli vytvořit, to vše už mělo vlastní hybnou sílu. Po válce byla eugenika prohlášena za zločin proti lidskosti – aktem genocidy. Němci byli souzeni a citovali zákony Kalifornie na svou obhajobu. Bezvýsledně. Byli shledáni vinnými.
Nicméně Mengeleho šéf Verschuer unikl stíhání. Verschuer obnovil své spojení s kalifornskými eugeniky, kteří přešli do stínu a přejmenovali své snažení na „lidská genetika“. Typickou byla výměna 25. července 1946, kdy Popenoe napsal Verschuer: „Byla to vskutku radost, že vás znovu slyším. Měl jsem velké starosti o své kolegy v Německu.. Předpokládám, že sterilizace byla v Německu ukončena?“
Popenoe nabídl chuťovky v podobě různých amerických eugenických osvět a zaslal různé publikace eugeniky. V samostaném balíku zaslal Popenoe kakao, kávu a jiné dobroty. Verschuer odepsal:
„Váš přátelský dopis z 7/25 mi udělal velkou radost a máte mé srdečné díky. Dopis vytvořil další most mezi vaší a mou vědeckou prací; doufám, že tento post už se nikdy nezhroutí, ale spíše umožní vzájemné cenné obohacení a stimulaci.“
Brzy se Verschuer stal opět respektovaným vědcem v Německu a po celém světě. V roce 1949 se stal dopisujícím členem nově vytvořené americké společnosti pro lidskou genetiku, organizovanou americkými eugeniky a genetiky. Na podzim roku 1950 nabídla Univerzita v Münsteru Verschuerovi pozici ve svém novém ústavu genetiky člověka, kde se později stal děkanem. V časných a středních 50. letech se Verschuer stal čestným členem řady prestižních společností, včetně italské společnosti genetiky, antropologické společnosti ve Vídni a japonské společnosti pro lidskou genetiku.
Genocidní kořeny lidské genetiky v eugenice byly ignorovány vítěznou generací, která odmítla spojovat se se zločiny nacistů a následujícími generacemi, které nepoznali pravdu o letech vedoucích k válce.
Nyní guvernéři pěti států, včetně Kalifornie vydaly veřejnou omluvu svým občanům, minulým i současným, za sterilizace a jiné zneužívání rozdmýchané hnutím eugeniky. Lidská genetika se stala osvíceným úsilím na konci dvacátého století. Tvrdě pracující, oddaní vědci konečně popsaly lidský kód skrze Projekt genom člověka. Nyní může být každý jedinec biologicky identifikován a klasifikován podle znaků a předků. Přesto i dnes se ozývají některé vedoucí hlasy v genetickém světě volající po očištění od nežádoucích mezi námi a po nadřazeném lidském druhu.
Je zde pochopitelná ostražitost v obyčejnějších formách zneužívání, například v odepření pojištění nebo zaměstnání na základě genetických testů.
Dne 14. října, prošla jednomyslně americkým senátem první genetická antidiskriminační legislativa. Přesto, protože genetický výzkum je globální, zákon jediného národa nemůže zastavit hrozby.
Zdroj: prvopodstata.com
