Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

Lajkit.cz

V kasárnách pražské Ruzyně byla vybita elita českého národa. Místo památníku je tam sklad

By  lis 13, 2017

V jízdárně kasáren v pražské Ruzyni popravili nacisté v době protektorátu téměř 250 českých vlastenců. Ti se však ani 70 let od skončení druhé světové války nedočkali důstojného památníku. Místo toho si tu armáda zřídila skladiště.

Jízdárna ruzyňských kasáren byla jedním ze tří hlavních nacistických popravišť v Praze. Tady bylo 17. listopadu 1939 poprvé bez soudu zastřeleno devět studentských funkcionářů, kteří byli zatčeni při masových demonstracích během pohřbu zavražděného studenta Jana Opletala.

Za 1. stanného práva, vyhlášeného po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy, tu byli také popraveni důstojníci z odbojové organizace Obrana národa, jako například neslavnější odborář, podplukovník Balabán. Také tady zazněla památná poslední slova generála Bílého: „Ať žije Československá republika, psi, palte!“ Celkem zde od 28. září 1941 do 19. ledna 1942 zemřelo 247 odbojářů z řad studentů, prvorepublikových politiků, důstojníků, tedy elita českého národa.

V jízdárně stříleli nacisté menší skupiny, ty větší popravovali na různých místech kasáren, jako třeba u hliněného valu.

Popravčí zeď, u níž čeští vlastenci položili svůj život, se však po válce neproměnila v pietní místo, jak by se patřilo a slušelo, ale stala se součástí armádního skladu. Zdi, které dodnes nesou stopy po střelách popravčích čet, „vyzdobili“ stupidními nápisy vojáci ze základní služby.

To se však v brzké době konečně změní. Vojenský historický ústav v Praze slibuje, že tam v nejbližší době vybuduje památník. Popravčí stěny chce zrestaurovat a přikrýt skleněnou příčkou, která ponese jména všech popravených českých vlastenců. Pietní místo ozdobí okno ve tvaru kříže z pískovaného a průhledného skla.

Nutno dodat, že jízdárna se do dnešní doby dochovala v nezměněné podobě, v jaké byla v době okupace, paradoxně díky tomu, že se armádě dlouhá léta nepodařilo získat dostatek finančních prostředků na její rekonstrukci. Jinak by možná střelami provrtané popravčí zdi zmizely pod nánosy omítky či sádrokartonu. „Je to vlastně úplný zázrak, že ty zdi nenahodili maltou už někdy v osmdesátých nebo devadesátých letech minulého století,“ připustil před nedávnem ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížák.

Také historický výzkum a rekonstrukce toho, co se v jízdárně v období okupace odehrávalo, je zatím teprve v plenkách. Historici však doufají, že se jim v budoucnu podaří v nacistických archivech objevit o ruzyňském popravišti nějaké bližší informace.

Zdroj: 1

Webový portál Lajkit.cz ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.